(celým jménem John Ro Myung) (narozen 24. ledna 1967, Chicago, Illinois, United States) Bass, Chapman Stick |
![]() |
|
|
| ||
![]() John Myung je americký hudebník a hráč na basovou kytaru. Je nejznámější jako člen zakladatel kapely Dream Theater v roce 1985. Působil však také v dalších kapelách jako jsou Platypus (1997-2000) a po jejím rozštěpení The Jelly Jam, Explorers Club nebo Nightmare Cinema či Nicky Lemmons and the Migrane Brothers. Pochází z korejské rodiny a jeho rodiče, když byl ještě malým chlapcem, se s celou rodinou přestěhovali z rodného Chicaga na Long Island v New Yorku, který je od té doby jeho domovem. Tam začal navštěvovat katolickou školu. První seznámení s hudbou u něj přišlo už v raném věku. Jeho matka vždy poslouchala klasickou hudbu a tak již od 5 let docházel na hodiny houslí. Jeho rodiče už měli dost života ve městě a chtěli se odstěhovat na předměstí. Když bylo Johnovi 7 let, opravdu se odstěhovali na předměstí, kde pak studoval hudbu se soukromými učiteli ve městě, kde vyrůstal, Kings Park, Long Island.
K baskytaře se dostal víceméně náhodou. V 15 letech pak ztratil zájem o hraní na housle a kamarád ze sousedství, který zakládal
kapelu, se obrátil na Johna, zda by na ni nechtěl hrát (a doufal tak, že pak bude hrát v jeho kapele). John si naivně myslel,
že když umí hrát na housle, které mají také čtyři struny, bude snadné se naučit hrát i na basu. John ovšem zakrátko zjistil,
že baskytara je absolutně jiný nástroj než housle, ale už ji nepustil z ruky a začal se na ni zdokonalovat. Ačkoliv byly tyto
nástroje úplně odlišné, John zvládl basovou kytaru velmi rychle a od té doby již nikdy neuchopil housle.Prvními vzory, podle kterých se John Myung učil hrát, byly Chris Squire z Yes, Geddy Lee z Rush, Steve Harris z Iron Maiden nebo Cliff Burton z Metallica. Brzy se propracoval i k dalším kapelám, jako byly Jane’s Addiction, Red Hot Chilli Peppers nebo King’s X.
Po absolvování střední školy, kam chodil s Johnem Petruccim, se oba přesunuli do Bostonu na Berklee School of Music. Tam se
setkali s bubeníkem Mike Portnoyem, se kterým sdíleli nadšení pro progresivní a metalovou hudbu a v roce 1985 ještě v Berklee
založili spolu s Johnem Petruccim (kytara) a Mikem Portoyem (bicí) skupinu Majesty (později se k nim přidal klávesista Kevin
Moore a Chris Collins jako zpěvák. Když se k nim přidal Mike [Portnoy], cvičili pak šest hodin po večerech. Začali kopírováním
písniček Rush a Iron Maiden a po přijetí klávesisty Kevina Moorea a zpěváka Charlieho Dominiciho se vrhli i na vlastní materiál.
Celý den trávili na výuce a teprve večerní hodiny si mohli zablokovat od 18:00 do půlnoci, a to od pondělí do pátku. S nějakými
přestávkami hrávali asi třicet hodin týdně. Byli v té době jako vždy optimističtí říkal Myung: "OK, uvidíme, jestli se můžeme
dostat o krok dále. OK, dostali jsme se až tady. Tak jaký je další krok?"Myung, Petrucci i Portnoy se pak rozhodli vzdát kariéru studentů a koncentrovali se pouze na práci v nově vznikající kapele, která si zakrátko našla pravidelné návštěvníky na koncertech kolem New Yorku. Po nahrání šesti skladbového dema podepsali se společností Mechanic Records smlouvu, ale byli nuceni si změnit jméno na, dnes již všeobecně známé, Dream Theater. S novým jménem se všichni vrhli do práce a zakrátko podepsali smlouvu s Mechanic Records. Album natočili za tři týdny a v březnu 1989 spatřila světlo světa deska "When Dream And Day Unite". Album však nenaplnilo očekávání kapely. Nahrávací společnost navíc rezignovala na jakoukoliv propagaci. K tomu se ještě přidružila nespokojenost s koncertními výkony Charlieho Dominiciho a na konci roku se kapela rozloučila jak s nahrávací společností, tak se zpěvákem. Dva roky trvalo, než Dream Theater našli adekvátní náhradu v podobě Jamese LaBrieho. Mezitím vystupovali pod jménem YtseJam a skládali materiál na další album. V lednu 1991 po krátkém jam sessionu přibrali LaBrieho a na základě dema, které obsahovalo tři písničky, podepsali smlouvu na sedm desek s firmou Atco. A další historie je již popsána jinde... Vedle Dream Theater se John Myung podílel na několika zajímavých vedlejších projektech. V roce 1997 dal dohromady s tehdejším klávesistou Dream Theater Derekem Sherinianem kapelu Platypus, jejímiž dalšími členy byli kytarista a zpěvák Ty Tabor (ex-King's X) a bubeník Rod Morgenstein (ex Dixie Dregs). Společně natočili dvě desky "When Pus Comes to Shove" (1997) a "Ice Cycles" (2000) a v roce 2000 se kapela rozštěpila a Myung přešel jedné její části, nazvané The Jelly Jam, se kterou postupně natočil desky "The Jelly Jam" (2002), "The Jelly Jam 2" (2004), "Shall We Descend" (2011) a "Profit" (2016). Účastnil se také projektů Explorers Club Trenta Gardnera nebo Gordian Knot, projektu Sean Maloneho z Cynic, nimiž natočil po jedné desce.
Baskytarista DREAM THEATER John Myung vystoupil v sedě během hlavního koncertu kapely v sobotu 22. července 2023 v Marymoor
Amphitheater v Redmondu ve Washingtonu, v rámci progressive metal festivalu "Dreamsonic" poté, co utrpěl nějaké zranění hlavy
a měl obvaz na pravé straně čela. Nebylo ale oznámeno, jak zranění utrpěl, ale James LaBrie řekl davu, že koncert byl téměř
zrušen. Když byl požádán, aby nevystupoval, jednoduše odpověděl: "Uh Uh"! Nic mu nezabránilo pokračovat.Johnovu hru ovlivnili především Chris Squire, Steve Harris a Geddy Lee a vlastně celá skupina Yes, dále pak Iron Maiden a Rush. Poslouchá také skupiny jako Jane's Addiction, King's X a The Red Hot Chili Peppers. Nemá také nic proti klasice a blues. John je stále členem Dream Theater a stále žije na Long Islandu s svoji manželkou Lisou. Když není na koncertních turné a jiných cestách, věnuje se čtení cvičení a rybaření. A na závěr pár zajímavostí o Johnu Myungovi: Myung ve své hře používá hlavně styl vybírání dvěma nebo třemi prsty. Občas používá slapping a popping v některých písních, jako je "The Dark Eternal Night", také používá tapping a harmonii při hraní na basu. Myungovo použití harmonického hraní je často doprovázeno refrénovým efektem, jako v úvodu "Lifting Shadows off a Dream". Písně "These Walls" a "The Dark Eternal Night" obsahují Myungovu hru pomocí trsátka. Myung používá ke hře na Chapman Stick jak tapping, tak prstový styl. Jeho oblíbené jídlo jsou těstoviny, rád pije Raspberry-Cranberry juice (malinovo – brusinková šťáva). Oblíbeným hercem je Robert DeNiro. Oblíbenou herečkou pak Meryl Streepová. V televizi nejčastěji sleduje Discovery Channel. Johnův nejoblíbenější film je "2001 A Space Odyssey" a "The Deer Hunter". Vždy si rád přečte knihu Power of Myth (Síla Mýtu). |
| 2021 | Dream Theater | A View From The Top Of The World | InsideOut Music |
| 2019 | Dream Theater | Distant Memories - Live In London | InsideOut Music |
| 2019 | Dream Theater | Distance Over Time | InsideOut Music |
| 2016 | Dream Theater | The Astonishing | Roadrunner Records |
| 2013 | Dream Theater | Dream Theater | Roadrunner Records |
| 2011 | Dream Theater | A Dramatic Turn Of Events | Roadrunner Records |
| 2009 | Dream Theater | Black Clouds & Silver Linings | Roadrunner Records |
| 2007 | Dream Theater | Systematic Chaos | Roadrunner Records |
| 2006 | Dream Theater | Score | Elektra |
| 2005 | Dream Theater | Octavarium | Elektra |
| 2004 | Dream Theater | Live At Budokan | Elektra |
| 2003 | Dream Theater | Train Of Thought | Elektra |
| 2002 | Dream Theater | Six Degrees Of InnerTurbulence | Elektra |
| 2001 | Dream Theater | Live Scenes From New York | WEA/Elektra |
| 1999 | Dream Theater | Scenes From A Memory | WEA/Elektra |
| 1998 | Dream Theater | Once In A LIVEtime | Elektra |
| 1997 | Dream Theater | Falling Into Infinity | Elektra |
| 1995 | Dream Theater | A Change Of Seasons | Elektra |
| 1994 | Dream Theater | Awake | Elektra |
| 1993 | Dream Theater | Live At The Marquee | WEA International |
| 1992 | Dream Theater | Images And Words | Atlantic/ATCO |
| 1989 | Dream Theater | When Dream And Day Unite | MCA/Mechanix |
| 2016 | The Jelly Jam | Profit | Music Theories Recordings |
| 2011 | The Jelly Jam | Shall We Descend? | Molken Music |
| 2004 | The Jelly Jam | Jelly Jam 2 | Universe |
| 2002 | The Jelly Jam | The Jelly Jam | Elektra |
| 2000 | Platypus | Ice Cycles | InsideOut |
| 1998 | Platypus | When Pus Comes To Shove | InsideOut |
| 2002 | Gordian Knot | Raising the Mammoth | Sensory |
| 1999 | Gordian Knot | Gordian Knot | Sensory |
| 2001 | Dream Theater | Metropolis 2000 (DVD/VHS) | Elektra |
| 1998 | Dream Theater | 5 Years In A LIVEtime | Elektra |
| 1996 | John Myung | Progressive Bass | Concepts |
| 1993 | Dream Theater | Images and Words (Tokyo) | Sony |
![]() ![]()
![]() ![]()
![]()
![]()
![]() |
WWW stránky o něm:1. John Ro Myung - Bass Genius 2. John Myung (neoficiální website) 3. Neoficiální John Myung Homepage "The Basis of a Dream" |
|
|
|